Saviour || 5. kapitola

31. května 2014 v 23:08 | wolfie
zase mě to chytlo. takže je tu další díl. děkuju moc za ohlasy u minulého dílu, strašně mě to potěšilo :-*




Zvedla se a vydala se do kuchyně. Když vkročila na práh místnosti, jakoby se jí zastavilo srdce. U stolu seděli Roman a Igor a vedli živou debatu o kapele. Když ji zaregistrovali, zvedli k ní pohledy a Igor se zdvihl ze židle a vykročil směrem k ní. Měla strach z toho, co se stane. Vzpomněla si na to, že když ještě byli v Čechách, Roman jí řekl, že s ní Igor chce mluvit, chtěla vědět o čem, ale byla tu možnost, že tu věc už probrat nechtěl.
"Ahoj.." došel až k ní a zvědavě si ji prohlížel.
"Ahoj.." špitla a podívala se na něho. Nezměnil se, jen se mu zostřiy rysy.
Přerušil malou vzdálenost mezi nimi a objal ji. Přivinula se k němu a ramena se jí začala otřásat pod vzlyky, hladil ji po zádech. "Stýskalo se mi." vydala ze sebe mezi vzlyky. Tušila, že už to nikdy nebude jako dřív, ale nevěděla proč, prostě to cítila.
Roman je jen tiše pozoroval a v duchu si říkal, jaké má Igor štěstí. Přál si tak moc být na jeho místě, přál si tak moc pomoci Rebece, jen nevěděl jak.
"Prepáč mi." zašeptal jí Igor do vlasů a snažil se ji uklidnit tím, že ji hladil ve vlasech a po zádech. Nevěděl, co má dělat. Odstoupila od něho na krok a utřela si oči. "Zchudla si.." řekl starostlivě a ona jen pokrčila rameny.
Vyšli před dům a vydali se do zkušebny. Roman byl šťastný, že se mu konečně podařilo Rebeku, která teď rozdávala úsměvy na všechny strany, vzít ven mezi lidi. A ona se dokonce začala těšit, až uvidí Patrika a Miloše a doufala, že uvidí Maju, protože si vzpomněla na jejich každovíkendové dýchánky při flašce Jacka. Došli do zkušebny a všichni se vřele vítali už ve dveřích, Paťo dělal své obvyklé opičky a dokonce vzal Rebeku do náruče a dokázal tak, že se zase po dlouhé době začala smát jako malé dítě. Když ve zkušebně chtěli kluci znát její názory na jednotlivé skladby, hned jim je s chutí řekla a asi po hodině se zvedla a šla se ven projít. Byla plná nadšení a asi se trochu podvědomě usmívala, protože Roman také zářil štěstím.
Před dveřmi zkušebny vyndala z kapsy kalhot krabičku cigaret a zapálila si cigaretu. S prvním cigaretovým dýmem, který natáhla do plic si uvědomila, jak moc jí tohle chybělo a dala se do kroku. Šla jen tak, kam ji nohy zanesly a rozhlížela se po městě, všechno bylo krásné. Došla na malé náměstíčko a posadila se na lavičku, ze které měla výhled na krásně podzimem zbarvené stromy. Z krabičky vyndala další cigaretu a užívala si klid, který zde panoval. Přivřela oči a vydechla cigaretový dým, všechno se zdálo být krásné. Když začala být zima a začínalo se stmívat, vstala z lavičky a došla k Romanovu domu. Před domem se zastavila a přemýšlela, zda by neměla zajít za Igorem a popovídat si s ním. Popovídat si s ním a probrat vše, co se mu stalo, když se neviděli. Pak se zamyslela a vydala se ke dveřím domu, přeci jen už bylo pozdě na návštěvy tohoto typu.
V obývacím pokoji seděl Roman a díval se na televizi, posadila se vedle něho a opřela si o něj rameno. Jeho srdce se rozbušilo a on jakoby měl v krku velký knedlík, tak moc po ní toužil a nemohl ji mít, tak moc toužil po tom, usínat vedle ní s vědomím, že ona žije jen pro něho. Ale věděl, že to se jen tak nestane, že on je pro ni jen nejlepší kamarád, který se nikdy ničeho podobného nedočká. Tak moc toužil po tom líbat její rty a tak moc ho trápilo to, že nejedla, že byla neskutečně hubená a že její srdce žilo jen pro Igora.
"Jaká byla zkouška? Nebo tedy spíš její zbytek.." zasmála se po zvědavě se na něj podívala. Usmál se na ni úsměvem, pro který by desítky fanynek vraždilo a kterému neodolala žádná dívka, která ho fyzicky přitahovala.
"Bolo to fajn, chalani boli šťastný, že si prišla a Patrik hovoril, že rasteš do krásy a hovoril niečo o nejakej houseparty, či čo." odpoutal pohled od televize a přejížděl svýma rentgenujícíma očima po jejím obličeji. Tak moc ho fascinovala její krása. Cítil se jako zhypnotizovaný a pohlédl jí do očí. Navázali oční kontakt a Roman měl srdce až v krku. Těkal očima z jejích rtů do jejích očí a ona vypadala, že stále nechápe. Přibližoval se svým obličejem blíž a blíž k tomu jejímu a ona stála jak socha dál, bez pohnutí, stále se na něj jen dívala a nevěděla, co si pod tím má představit, nevěděla, co to má znamenat. A pak najednou Roman přerušil tu vzdálenost mezi nimi a spojil jejich rty v jeden krátký, ale nezapomenutelný polibek. Odtáhla se ve chvíli, kdy jí došlo, co dělá. "Prepáč.." uhnul pohledem a odešel do kuchyně. Rebeka tam stále jen nechápavě seděla. Co to mělo znamenat? Nedokázala si vysvětlit, proč se to stalo. Vyrušil ji až zvuk tekoucí vody ve sprše. Zvedla se z pohovky a vydala se ven. Potřebovala na vzduch. Dnešní den strašně utekl. Zapálila si cigaretu. Zase cítila, jakoby měla na zádech všechnu tíhu světa a nevěděla, neměla nejmenší tušení, jak dál. Procházela se a přemýšlela. Nedívala se na cestu a nevnímala okolí. A najednou do někoho vrazila.
"Robíš si zo mňa prdel? Nemôžeš sa pozerať kadiaľ ideš? Preboha.." uslyšela příjemný hlas, který zněl poněkud naštvaně, ale stále měl příjemný zvuk.
"Promiňte." zvedla oči a spatřila vysokého mladého kluka, kterému mohlo být něco kolem dvaceti pěti let.
"Ty kokos.. prepáč, ja som ťa vôbec nespoznal. Prepáč Rebeka, nechcel som byť taký hrubý." začal se omlouvat a tón hlasu byl hned příjemnější. Kdo to je?
"Ehm.. my dva se známe?" opáčila nejistě a snažila se v hlavě vypátrat, kdo je ten neznámý mladík s příjemným hlasem.

"No jasne, ty si ma nepamätáš? Poznali sme sa na jednom Romanovom koncerte, keď sme boli spoločne s ním v jednej kapele." jeho ústa se roztáhla do širokého úsměvu a v očích se mu objevily malé nezbedné jiskřičky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Peťula Peťula | Web | 1. června 2014 v 13:27 | Reagovat

Je mi Romana líto..ty prostě umíš úžasně popisovat emoce a pocity! :)

2 wolfie. wolfie. | Web | 1. června 2014 v 13:48 | Reagovat

[1]: děkuju moc, tohle mě strašně potěšilo.. bohužel myslím, že v tom dalším díle se mi už tolik nepodařilo vystihnout pocity jednotlivých postav a je to založené spíš na ději :/

3 bebika bebika | 1. června 2014 v 14:45 | Reagovat

Daj čím skôr ďalšiu časť ;-)

4 Emm Emm | Web | 4. června 2014 v 16:37 | Reagovat

Ach jo, chudák Roman.. Ty ty jeho pocity prostě tak skvěle popisuješ, že jsem smutná s ním! Ale je to krásné a jsem zvědavá, jestli se po tom polibku něco změní, když Rebeka miluje Igora.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama